Nejlepší způsob, jak se po Vánocích zbavit kil podle moderní medicíny

Vánoce, Silvestr, návštěvy, cukroví a skleničky navíc. První lednové týdny jsou pro mnoho lidí obdobím, kdy se tělo začne po prosincových dnech hojnosti ozývat – únavou, těžkostí, kolísáním energie i pár kilogramy navíc. Nejlepší cestou, která má oporu ve vědě i klinické praxi, je terapeutický půst. Podle Longevity Architekta Mira Skořepy a hlavního lékaře pražské Zenith Swiss Longevity MUDr. Michala Konštackého, PhD, MBA. nejde o žádnou strašnou dietu, hladovění ani extrém, nýbrž o řízený proces, který dává tělu prostor znovu se nadechnout a fungovat normálně.

„Půst v žádném případě není o tom, že člověk přestane jíst. Je to vědomý a řízený proces, během kterého tělo přepne z režimu přijímání energie na její využívání z vlastních zásob. Tento metabolický přepínač spouští celou kaskádu pozitivních – od aktivace opravných buněčných procesů – autophagie, přes úpravu hormonálního profilu až po imunitní a regenerační mechanismy. “ vysvětluje Longevity Architekt Miro Skořepa.

Půst není žádnou novinkou. V historii má své hluboké kořeny v souvislosti s duchovní očistou – křesťané se postili v době před Velikonocemi, muslimové v měsíci ramadánu, buddhisté či hinduisté v něm vidí cestu k duševní rovnováze. Jedno mají ale všichni společné: půst byl a je nástrojem, jak dát tělu i mysli pauzu. A právě toho se ujala věda, když ve 20. století začala zkoumat, co se při půstu děje na buněčné úrovni. „Ukázalo se, že to, co lidem přinesla víra, má i hluboký biologický význam – tělo skutečně využívá období bez jídla k regeneraci. Dnes tedy můžeme terapeutický půst považovat za vědecky podloženou metodu vedoucí ke zdraví a dlouhověkosti,“ podotýká Miro Skořepa. Sám si jeho účinky vyzkoušel, když před dvěma lety ocitl na dně. Bylo mu 53 let, měl náročnou manažerskou pozici, byl o 40 kilogramů těžší, jeho tělo přestávalo fungovat, upadal do depresí a lékaři mu předepisovali jeden prášek za druhým. Sebral odvahu a rozhodl se žít jinak. Na základě své osobní zkušenosti, a vědeckého přístupu  

Nejčastější chybou po svátcích je začít bez přípravy

Stejně jako všechny jiné režimové změny ani terapeutický půst nezačíná dnem, kdy přestaneme jíst. Aby měl skutečný přínos a byl bezpečný, je nutné na něj tělo postupně připravit. Odborné materiály i klinická praxe ukazují, že právě příprava výrazně snižuje nepříjemné projevy, jako jsou bolesti hlavy, závratě nebo extrémní únava.

„Ideální je začít několik dní až dva týdny před plánovaným půstem. V první fázi je vhodné postupně omezit průmyslově zpracované potraviny, přidané cukry a alkohol. Zároveň je důležité zvýšit příjem tekutin a dát větší prostor lehké, dobře stravitelné stravě – zelenině, vývarům a jednoduchým bílkovinám,“ říká hlavní lékař kliniky Zenith Swiss Longevity MUDr. Michal Konštacký, PhD, MBA.

Zhruba týden před půstem se doporučuje snižovat příjem kofeinu a plánovat klidnější režim. Poslední dny před zahájením půstu by měla být strava co nejlehčí, aby se trávicí systém mohl zklidnit. Součástí přípravy je také praktická stránka – vytvořit si klidné prostředí, snížit fyzickou zátěž a připravit se na pravidelné sledování tlaku, pulzu a hydratace během půstu.

„Půst je metabolický proces, ne test vůle. Čím lépe je tělo připravené, tím snáze se přepne do regeneračního režimu,“ vyplývá z doporučení klinické praxe a osobní zkušenosti Mira Skořepy. Stejně důležitá jako fáze přípravy je podle něj i období refeedingu – tedy bezpečného návratu k jídlu. Právě tady totiž dělají lidé nejvíce chyb. „Po delším půstu se trávení musí znovu naučit pracovat. Je třeba začít lehkou stravou – vývary, zeleninovými polévkami, později lze přidat rýži nebo dušenou zeleninu. Na klinice nabízíme denní monitorování během půstu a po jeho ukončení folow-up a dlouhodobé sledování,“ vysvětluje Miro Skořepa.

Půst jako součást prevence a dlouhověkosti

Moderní přístup k dlouhověkosti nespočívá v hledání elixíru mládí, ale v obnově přirozených schopností těla regenerovat. Terapeutický půst je jedním z nástrojů, které tuto schopnost podporují.

„Půst je přirozená součást lidské biologie. Naši předkové se běžně ocitali v období, kdy nebylo jídlo dostupné, a tělo se naučilo využívat tyto pauzy k opravám. Dnes jsme v opačné situaci – jídlo je všude a stále. Proto je cílený půst návratem k rovnováze, kterou jsme ztratili,“ tvrdí Miro Skořepa, a dodává: „Půst je přirozenou součástí širšího programu zdravého stárnutí, propojuje genetické testy, biomarkery i analýzu životního stylu. Cílem není jen žít déle, ale zůstat déle zdravý, výkonný a vitální.“